Invia: Villaggio Le Tre Isole hotel, Itálie Umbrie , last minute dovolená léto 2022

* služby za příplatek

* služby za příplatek

• vnitrozemský region, dosud skrytý drahokam italského
  turismu
• zelené srdce Itálie, hory, lesy, řeka Tibera, jezero
  Trasimeno
• historická města s množstvím památek světového významu
• poutní místo Assisi, rodiště sv. Františka, otce řádu
  františkánů
• univerzitní Perugia – metropole Umbrie již od etruských
  dob
• Gubbio charakterizované věžemi, baštami a oranžovými
  střechami
• Città di Castello – malebné město muzeí na březích řeky
  Tibery
• region rodinných farem s chutnými a málo známými lokálními
  produkty
• turistika ve stopách legendárního kartaginského vojevůdce
  Hannibala
• Lago Trasimeno – největší jezero Apeninského poloostrova

Umbria, zelené srdce Itálie

Vnitrozemský italský region Umbria leží v
centrální Itálii mezi Toskánskem a Laziem pod Apeninami, Svým
umístěním to má přibližně stejně daleko k Jaderskému moři na
východě a Tyrhénskému moři na západě. Umbria je jedním z nejmenších
italských regionů, počet obyvatel je 840 tisíc, z čehož pětina
připadá na hlavní město Perugia. Údolí řeky Tibery, jezero
Trasimeno; hornatý zalesněný terén, nezapomenutelné umělé vodopády
Marmore, malebné kopce, které často mají na svých vrcholcích
vesnice a hrady, to vše, a ještě mnohem více, je Umbria, zelené
srdce Itálie.

Kromě přírodních krás budete v Umbrii obdivovat i řadu
historických památek. Víno je tu vynikající, srovnatelné s
toskánským. Umbria má také bezpočet termálních a minerálních
pramenů.

V období rané římské republiky zde žil Etruskové a Umbrové, od
kterých se odvíjí název celého regionu. Počátkem 3. století před
naším letopočtem bylo území začleněno do římské říše. Po jejím pádu
se vlády ujali Gótové, po nich Byzantinci, následovali Langobardi,
kteří vytvořili mocné vévodství spoletské. V 11. – 12. století se v
Umbrii vytvářely městské státy Foligno, Orvieto, Todi a Perugia.
Středověká Umbria byla místem náboženských mystiků, nejslavnějším z
nich byl sv. František z Assisi. Kolem roku 1500 se Umbrie zmocnil
Církevní stát a držel ji až do roku 1839.

Assisi – slavné rodiště sv. Františka

Assisi je malebné historické městečko ležící
asi 20 km východně od metropole regionu Umbria Perugie. Je
celosvětově proslaveno jako rodiště sv. Františka z Assisi a v té
souvislosti jako poutní místo a turistické středisko. František z
Assisi (1181-1226) byl mnich, mystik, zakladatel žebravého řádu
menších bratří (františkánský). Roku 1212 sem za ním přišla italská
šlechtična Chiara di Bernardino, později známá jako svatá Klára a
založila Řád svaté Kláry (klarisky). Její příklad následovalo mnoho
urozených žen, mimo jiné i svatá Anežka Česká, která si s ní také
dopisovala. Hlavní myšlenkou obou bylo “privilegium chudoby” a
následování Krista v denním životě.

Město Assisi s asi 27 tisíci obyvateli leží na poměrně strmém
jihozápadním svahu Monte Subasio, pod skálou, na jejímž vrcholku
jsou zbytky středověkého hradu Rocca maggiore. Městu vévodí mohutná
gotická bazilika svatého Františka z Assisi s klášterem, založená
1228 ve třech patrech nad sebou, kde jsou pohřbeni sv. František i
sv. Klára. Celý vnitřek je vyzdoben freskami od Giotta, které roku
1997 poškodilo zemětřesení. Od roku 2000 je kostel a další památky
ve městě na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Dole pod městem stojí barokní poutní kostel Santa Maria degli
Angeli, založený roku 1569, po zemětřesení 1832 obnovený a
rozšířený v letech 1836-1840. Uvnitř kostela je stará kaple
Porciunkule, kde svatý František roku 1208 založil františkánské
hnutí a kde také 1226 zemřel. Ve městě je mnoho středověkých
paláců, měšťanských domů, i dalších kostelů.

Gubbio – středověká perla Umbrie

Gubbio je jedním z nejstarších měst Umbrie. Je
charakteristické svými věžemi, baštami a oranžovými střechami. Leží
uprostřed krásných zalesněných kopců na úpatí hory Ingino, 40 km
severovýchodně od Perugie. Ve světě se proslavilo především
keramikou a tradiční, více než 900 let starou, slavností zvanou
“Corsa dei Ceri”.

Oblast byla osídlena již v prehistorickém období. Samotné Gubbio
bylo založeno kmenem Umbrů, kteří zde měli své centrum svátostí,
vykonávaly se zde jejich duchovní obřady. Na náměstí se tyčí kostel
San Francesco vyzdobený krásnými freskami od místního malíře
Ottaviana Nelliho.

Nádherný výhled na celé město se vám naskytne z vrcholku Monte
Ingino, kam se můžete vydat lanovkou z jižního konce města.
Odtamtud shlíží na Gubbio bazilika Sant´Ubaldo, kde je pohřben
patron města. Každým rokem se vždy v polovině května koná ve městě
slavnost Corsa dei Ceri, neboli závod svíček. V tu dobu jsou z
baziliky Sant’ Ubaldo do města přinášeny velké svíce, které jsou
pak na náměstí polévány vodou z věder. Vědra se následně rozbíjejí
o zem a lidé si mohou posbírat kousky z nich pro štěstí. Slavnosti
pokračují dál, než jsou všechny svíce vráceny zpět.

Città di Castello – město muzeí na březích Tibery

Città di Castello je typické provinční italské
městečko, bohaté na kulturní památky. Na rozdíl od ostatních měst v
regionu Umbria, rozkládajících se na svazích Apeninského pohoří,
leží město v rovině v údolí řeky Tibery (Tevere).

Nejsevernější městečko Umbrie zdobí četné kostely, věže a
paláce, lemují jej městské hradby. K posezení lákají kavárny a
trattorie, k nákupům zase butiky.

Città di Castello je ale především městem muzeí. Jedinečné jsou
sbírky zdejšího rodáka, malíře a uměleckého řemeslníka Alberta
Burriho. Burri, původním povoláním chirurg, zemřel v roce 1995 jako
osmdesátiletý. Do poslední chvíle tvořil a svému rodnému městu
věnoval tolik svých děl, že naplnila celý palác Albizzini a ještě
nedaleké uprázdněné haly továrny na tabák.

Renesanční fasáda Palazzo Vitelli alla Cannoniera zdobená
sgrafity patří mezi nejkrásnější v Itálii. Uvnitř paláce jsou v
místnostech s kazetovými stropy přechovávány exponáty obrazárny
včetně obrazu od Raffaela.

Univerzitní Perugia – metropole Umbrie již od etruských
dob

Perugia je hlavním městem regionu Umbria, žije
zde přibližně 150 tisíc obyvatel. Rozkládá se na kopci nad Valle
Umbra a v okolních údolích. Z mnoha stran je přístupná po klikatých
silnicích s ostrými serpentinami. Perugia patří k nejkrásnějším
historickým univerzitním městům. Střed města odráží celou jeho
historii a je to nesporně krásné místo, jež stojí za návštěvu.

První osídlení se odhaduje na 10. století před naším letopočtem.
Staletí vývoje města zanechala architektonické poklady – zejména
majestátní historické budovy. Z centra města cítíme atmosféru doby
etruské, římské i vliv středověku.

Perugia zaujímala vždy vedoucí roli mezi městy v celém regionu.
Nejprve bylo v etruském spolku dvanácti měst, později ve sboru
papežů a císařů. Od roku 1308 je Perugia univerzitním městem. Po
roce 1470 zde vytvořil svá první díla Pietro Vannuci (více známý
jako Perugino). Další tři staletí zůstalo město podřízeno
Církevnímu státu a stagnovalo. Tak tomu bylo až do roku 1860, kdy
se Perugia a celá Umbrie přičlenily k Italskému království.

Mezi množstvím zajímavých středověkých památek vyčnívají 2
výrazně starší – etruské. Stavba Arco Etrusco (Arco di Augusto)
pochází pravděpodobně z 3. století před naším letopočtem a je
jednou ze šesti městských bran města Perugia, které lze dnes
rozeznat jako někdejší součásti etruského opevnění. Jedna z
nejstarších etruských studní (Pozzo Etrusco) pochází zřejmě ze 4.
století před naším letopočtem. Její šachta je hluboká 37 metrů.
Voda se nabírala vědry, dosud lze rozpoznat stopy po provazech.

Ve stopách kartaginského vojevůdce Hannibala

Passignano sul Trasimeno je obec nacházející se
asi 20 km severozápadně od Perugie. Na území, obývaném Etrusky a
Římany, se zastavily jednotky kartaginského vojevůdce Hannibala
roku 217 př. n. l.), aby decimovaly římské jednotky poražené ve
slavné bitvě o Trasimeno. Později území kontrolovali také Gótové,
Langobardi a Byzantinci.

Nejstarší část města udržuje vzhled opevněné vesnice uzavřené ve
středověkých hradbách, z nichž přežívají přístupové brány a věže,
jako je tzv. Torre di Ponente, která nese znak obce.

V nejvyšším bodě města stojí středověká pevnost Rocca, kde sídlí
Muzeum lodí. Tam se nacházejí některé lodě z jezera Trasimeno.

Nedaleko stojí za návštěvu malá vesnice Castel Rigone, s
nádhernou panoramatickou polohou s výhledem na jezero Trasimeno,
kde je svatyně Madonna dei Miracoli, považovaná za jedno z
mistrovských děl umbrijské renesance.

Lago Trasimeno – největší jezero Apeninského poloostrova

Trasimenské jezero (italsky Lago Trasimeno) je
svou rozlohou 128 km² a průměrem 54 km největším jezerem na
Apeninském poloostrově a čtvrtým největším v Itálii. Leží
severozápadně od Perugie v nadmořské výšce 259 m a je 7 m hluboké.
Jezero má okrouhlý tvar a je obklopeno kopci, dosahujícími
nadmořské výšky kolem 500 až 600 metrů. Břehy jsou převážně nízké,
bažinaté.

Největším ostrovem je Isola Polvese, na němž se nachází
stejnojmenný hrad a ruiny kláštera San Secondo. Ostrov má lodní
spojení s městem San Feliciano.

Užitečné odkazy:

https://www.umbriatourism.it/